Speciální psychoterapeutická metoda NL P

Neurolingvistické programování (zkráceně NLP, někdy také neurolingvistická psychoterapie) je psychoterapeutická metoda vyvinutá matematikem, programátorem a psychologem Richardem Bandlerem a lingvistou Johnem Grinderem .

• neuro- označuje smyslové orgány – svět vnímáme právě smysly
• lingvistické označuje řeč – vnímané a prožívané je organizováno, uchováno a předáno právě pomocí jazyka
• programování znamená opakující se vzorce vnímání, myšlení a cítění, naše vědomé i nevědomé plánování situace na základě jazykového zhodnocení vnímané situace

Základní myšlenka tkví v tom, že v naší mysli si vytváříme jakési vnitřní mapy (někdy též smyslové mapy, neuromapy), které předcházejí řeči (i vnitřní) a tedy i aktivitě s ní spojené. Ačkoliv je tento model výrazně zjednodušený, jeho význam tkví v upozornění na algoritmickou posloupnost smyslové vnímání - jazykové zpracování - naše chování. Přitom jazykové zpracování nemusí být jen vnitřní řeč, může jít i o slova, která nám bezděky vyvstanou při určitých podnětech a která bez rozmyslu vyslovíme.

Tyto vnitřní mapy mohou mít různý charakter, označovaný jako smyslová modalita. Podle původní teorie může člověk být typ:

• Spíše vizuální, tedy výrazně obrazově zaměřený. Tento člověk si pamatuje spíše obrazy, v knize si pamatuje pozici a tvar napsaných slov.
• Spíše auditivní, který si pamatuje zvuky, melodie, dává přednost přednášce před četbou učebnice.
• Nebo spíše kinestetický (někdy též procesuální či pocitový), který upřednostňuje prožívání v sobě, pamatuje si vlastní emoce a pocity, doteky.

Protože podoba vnitřní mapy definuje zpětně způsob vyjadřování, v případě vzájemné komunikace výrazně typově odlišných osob může docházet k nedorozuměním a potížím, které se právě neuropsychologická terapie snaží odstraňovat. Lze ji proto řadit ke komunikačním terapiím a například škole z Palo Alta. Požadavek na výsledek psychoterapie bývá občas označován jako potřeba společného naladění. Jiný postup využívaný v klasické NLP je pak například přerámování, který spočívá v popsání situace jinými slovy, která nejsou pro komunikačního partnera ohrožující, urážlivá apod.

NLP občas bývá definováno jako "studie struktury subjektivní zkušenosti", která se zaměřuje na vzorce, neboli "programy", vytvořené interakcí mezi mozkem, jazykem a tělem. Z pohledu NLP tato interakce produkuje jak efektivní, tak neefektivní chování a je zodpovědná za procesy, které dávají za vznik jak rysům dokonalosti, tak rysům patologickým. Mnohé z těchto dovedností a technik NLP byly odvozeny z "pozorování vzorců mistrovského chování u expertů v různých oborech profesionální komunikace včetně psychoterapie, byznysu, hypnózy, práva a vzdělávání".